Logo UIR

Územně identifikační registr ČR

Nápověda

Kraje

Česká republika se člení na 14 krajů (z nichž Praha je zároveň statutárním městem). Kraje jsou územní samosprávné celky podle zákona č. 129/2000 Sb., každý kraj má souvislé území a dohromady pokrývají celou Českou republiku.

Kraje jsou územně vymezeny výčtem okresů, které do nich spadají, to znamená, že jejich hranice jdou vždy po hranicích okresů a každý okres patří právě do jednoho kraje. Kraje však nerespektují předchozí členění do krajů ani do historických zemí - např. kraj Vysočina zasahuje současně do dřívějšího Jihočeského a Jihomoravského kraje, tj. do Čech i na Moravu.

Každý kraj má své zastupitelstvo, do něhož se volí každé 4 roky 40-60 zastupitelů (v Praze funkci zastupitelstva kraje zastává zastupitelstvo hlavního města). Každý kraj má také své sídlo, kde funguje i krajský úřad. Sídlem Středočeského kraje je Praha.

Ze statistického hlediska jsou kraje statistickými jednotkami NUTS3 (NUTS0 a NUTS1 je Česká republika, NUTS2 oblasti). Číselník krajů vede Český statistický úřad, kraje jsou identifikovány názvem a kódem NUTS3. Číselník obsahuje i informaci o příslušnosti kraje do oblasti (NUTS2). URL oficiálních www stránek kraje byl doplněn z webu Asociace krajů ČR. Ostatní údaje zobrazované v detailu kraje jsou vypočteny z ostatních číselníků.

Okresy

Okresy jsou územně správní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu dle zákona o územním členění státu z r. 1960. Do číselníku okresů jsou zahrnuta rovněž statutární města, která vykrývají celý okres (Praha, Plzeň, Ostrava, Brno), naopak do něj nejsou zahrnuty obvody v Praze, které nejsou v tomto významu okresy. Okresní úřady byly zrušeny na konci roku 2002, jejich pravomoci se přesunuly na krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností.

Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem; změny v okresech schvaluje vláda ČR.

Číselník okresů obsahuje pouze identifikační atributy - kódy a názvy - a příslušnost ke krajům.

Původní kód okresu je čtyřmístný, přičemž první znak nabývá hodnoty "3", druhý je pořadím bývalého kraje v ČR a poslední dva pořadím okresu v bývalém kraji. Nověji se používá i kód NUTS4 (ve tvaru CZ+4 číslice). U něj pozor při propojování starších dat, v číselníku NUTS4 došlo k několika vlnám změn. Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky. Ostatní údaje zobrazované v detailu okresu jsou vypočteny z ostatních číselníků.

Obce

Číselník obcí obsahuje všechny obce ve správním významu, tj. tak jak jsou vymezeny zákonem o obcích (128/2000 Sb. resp. 2/2003 Sb.)- jsou vymezeny obecní hranicí, mají vlastní samosprávný orgán (obecní úřad) a pod. Číselník obsahuje rovněž statutární města včetně hlavního města Prahy a také vojenské újezdy.

Každá část území České republiky přísluší k některé obci nebo újezdu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Území každé obce nebo újezdu je součástí některého okresu.

Číselník obcí je veden Českým statistickým úřadem a obsahuje v zásadě tři druhy údajů:
- základní identifikační údaje, jakými jsou název nebo kód obce,
- vyznačení příslušnosti obce do obvodů působnosti úřadů státní správy,
- základní atributové údaje, zejména počet obyvatel obce.
Kromě toho jsou v aplikaci ÚIR zobrazovány další údaje připojené z jiných zdrojů.

Číselník obcí - základní identifikační údaje

Název obce - zachycuje úplný název obce tak, jak byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva vnitra ČR. Název obce určuje její zastupitelstvo, je schvalován Ministerstvem vnitra. Název obce nemusí být jedinečný v rámci republiky, ale pouze v rámci okresu (tzn. může existovat více obcí téhož názvu, avšak každá z nich v jiném okrese).

Kód obce dle ČSÚ (IČZÚJ) - oficiální kód obce, shoduje se s identifikačním číslem základní územní jednotky. Tento kód je šestimístný, v rozsahu 50001x-59999x, jeho neoddělitelnou součástí je kontrolní znak (na šestém místě). IČZÚJ je přidělováno všem prostorovým jednotkám, které se pro výkon státní správy již dále nečlení, tj. i městským obvodům nebo městským částem, a rovněž městům, která jsou tímto způsobem členěna, jako celkům.

Kód obce (MMR)- jednoznačná identifikace obce používaná dříve v rámci územní přípravy sčítání lidu. Tento kód je odvozen od kódu základní sídelní jednotky, jeho gestorem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kód je v rozmezí 00001-39999. Jeho (oddělitelnou) součástí je kontrolní znak vypočtený metodou "modulo 11 addo", sloužící ke kontrole kódu při vstupu do informačního systému.

Číselník obcí - vyznačení příslušnosti obce do obvodů působnosti úřadů státní správy

Příslušnost obce do okresu je vyznačena čtyřmístným kódem okresu dle číselníku ČSÚ a úplným názvem okresu. Každá obec patří právě do jednoho okresu.

Příslušnost obce k ORP - obvodů působnosti úřadu s rozšířenou působností je vyznačena identifikátorem ORP, který odkazuje do samostatného číselníku úřadů s rozšířenou působností.

Příslušnost do obvodů působnosti úřadů státní správy
Sídlo finančního úřadu - vyhláškou Ministerstva financí je stanovena působnost finančních úřadů, vyznačená v číselníku obcí kódem příslušnosti obce k tomuto úřadu. Vzhledem k tomu, že ve statutárních městech je více finančních úřadů, jejichž působnost je určena výčtem městských částí nebo městských obvodů, neobsahuje číselník obcí vyčerpávající informaci - u statutárních měst je situace řešena odkazem "viz jednotlivé městské obvody/městské části".
Sídlo stavebního úřadu - vyznačuje příslušnost obce k úřadu, který byl pověřen výkonem státní správy na úseku stavebního řádu. Ve statutárních městech platí shodné pravidlo jako pro finanční úřady - působnost úřadu je určena po městských obvodech nebo městských částech.
Sídlo pověřeného úřadu - určuje, který úřad (obvykle obecní nebo okresní) byl pověřen výkonem státní správy (tzv. přenesené pravomoci) pro danou obec.
Sídlo matričního úřadu - určuje, který úřad byl pro danou obec pověřen vedením matrik.
Rovněž pro tyto údaje platí, že jsou v číselníku obcí vyznačeny odkazem do příslušného číselníku úřadů, a dále to, že ve statutárních městech nelze jednoznačně přiřadit celé území obce pod jeden úřad.

Typ úřadu - vyznačuje kategorii úřadu dané obce, jíž je určen rozsah jeho pravomocí. Položka nabývá následujících hodnot:
Magistrát hlavního města Prahy
Magistrátní úřad města
Úřad města
Městský úřad
Úřad městyse
Obecní úřad
Úřad vojenského újezdu

Městys (poznámka)

Od 1. července 2006 mohou obce žádat o navrácení titulu město nebo městys. Tím dochází k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce 1989. Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne totiž obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života národní výbory jakožto orgány moci pracujícího lidu a byla tak fakticky zlikvidována samospráva. Historická města a městyse mají tak zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení, které jim nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s režimem zavedeným v Československu po druhé světové válce.

Další atributové údaje

Součástí informací prezentovaných v této aplikaci jsou i údaje z Malého lexikonu obcí ČR, vydávaného Českým statistickým úřadem. Jde zejména o údaje o existenci pošty, školy a zdravotnického zařízení v obci, ale také o počet obyvatel v produktivním věku (15-65 let). U toho údaje je nutné upozornit na skutečnost, že má zpravidla o rok starší platnost než počet obyvatel, protože Malý lexikon je vydáván s prodlevou.

Adresní údaje obecního úřadu jsou přebírány z databáze E-Pusa.

Městské části a městské obvody

Městské části a městské obvody vznikají na území statutárních měst podle zákona o obcích (nebo zákona o hlavním městě Praze) jako nejmenší správní a samosprávné jednotky. Úřady statutárních měst mohou (nemusí) tyto jednotky zřizovat, určují jejich vymezení (hranice) a kompetence. Zároveň určují, zda se jedná o městské části nebo obvody, přestože z věcného hlediska jde o totéž (proto jsou v ÚIR umístěny společně do jedné tabulky). Městské části nebo městské obvody nemusí plně pokrývat celé území statutárního města - viz Liberec.

Odlišným jevem jsou obvody v hlavním městě Praze (Praha 1 až 10), které jsou správními jednotkami (zřízeny zákonem o členění státu z roku 1961). Pro jednotlivé městské části v Praze lze potom určit příslušnost do těchto obvodů, to znamená, že obvody z hlediska správního členění hierarchicky leží mezi magistrátem a městskými částmi (obvody, na jejichž území se nenacházejí žádné městské části, jsou samy současně městskými částmi - Praha 1, 2, 3, 7). Pražské obvody 1-10 jsou kromě toho také jednotkami NUTS4 (úroveň okresů).

Praha má kromě toho také 22 správních obvodů (Praha 1-22), jejichž územní vymezení je patrné z tabulky městských částí a obvodů (u každé městské části v Praze je vyznačeno, do kterého správního obvodu patří).

Tabulka městských částí a městských obvodů obsahuje následující druhy údajů:
- Základní identifikační údaje, tj. název a kód
- Informace o příslušnosti městské části/městského obvodu do správních struktur
- Informace o typu úřadu

1. Základní identifikační údaje, tj. název a kód

Název městské části nebo obvodu je určen vyhláškou příslušného města. Jednoznačnost názvu je zaručena pouze v rámci obce.

Jako identifikátor pro městské části a obvody slouží IČZÚJ (identifikační číslo základní územní jednotky), vytvářené Českým statistickým úřadem. Číslo je šestimístné, začíná číslicí '5' a jeho neoddělitelnou součástí je kontrolní znak na šesté pozici.

2. Informace o příslušnosti městské části/městského obvodu do správních struktur

Příslušnost městské části nebo městského obvodu k obci je vyznačena kódem obce (každá městská část/obvod patří právě do jedné obce). U městských částí v hlavním městě Praze je rovněž vyznačena příslušnost k pražskému obvodu (Praha 1 - 10) a správnímu obvodu (Praha 1-22).

V tabulce je dále rovněž uvedeno, jaká je příslušnost městské části/městského obvodu k jednotlivým typům úřadů - pověřeným, stavebním, finančním a matričním. Zde může dojít k několika situacím - úřadem pověřeným výkonem státní správy na daném úseku může být jednak přímo úřad této městské části, úřad jiné městské části, ale také úřad města (magistrát města) nebo dokonce úřad jiné obce.

3. Informace o typu úřadu

Poslední položkou je typ úřadu, který u městských částí/městských obvodů může nabývat následujících hodnot:
6 - úřad městského obvodu
7 - úřad městské části

Katastrální území

Katastrální území je základním prvkem technické struktury území. Je tvořeno plošně souvislým souborem nemovitostí společně evidovaných v katastru nemovitostí (viz zákon 334/1992 Sb., resp. 53/2004 Sb.). Katastrální území jsou vymezena hranicí v rámci katastru nemovitostí a souvisle pokrývají celé území státu.

Tabulka katastrálních území obsahuje následující druhy údajů:

1. Základní identifikační údaje, tj. název a kód

Název katastrálního území je jednoznačný v rámci celé České republiky.

Kód katastrálního území je jednoznačný v rámci celé republiky a vychází z kódů základních sídelních jednotek. Kód je v rozsahu 60001-99999. Jeho oddělitelnou součástí je kontrolní znak.

2. Informace o příslušnosti katastrálního území do správních struktur

Příslušnost katastrálního území k obci je vyznačena kódem obce (každé katastrální území patří právě do jedné obce).

U katastrálních území není uvedena informace o jejich příslušnosti k městským obvodům nebo městským částem, neboť s těmito jednotkami nejsou vzájemně skladebná (KÚ může zasahovat do více městských obvodů nebo městských částí, hranice MO/MC nevedou po hranicích KÚ).

Informace o vzájemném vztahu katastrálních území a částí obce je odvozována z příslušnosti dílů ZSJ do těchto jednotek. Tento vztah obecně může být M:N, tj.do katastrálního území může zasahovat více částí obce a naopak jedna část obce může zasahovat do více KÚ.

3. Informace popisného charakteru

Tabulka katastrálních území obsahuje pro každé KÚ informaci o jeho výměře. Ta je uvedena v hektarech a může být užívána jako pomocný identifikátor např. v případech, kdy jsou porovnávány údaje za KÚ z různých časových období. Výměra je každoročně aktualizována Zeměměřickým úřadem.

Části obcí

Obce se mohou dělit na části. Části obce jsou územně evidenční jednotky a mají samostatné číslování budov. Pro účely územní identifikace se považují obce nečleněné na části za obce s jedinou částí. Taková část má název shodný s názvem obce.

Číselník částí obcí je veden ČSÚ a navazuje na číselník kódů základních sídelních jednotek.

Název části obce je jedinečný v rámci obce a určuje jej obec.

Kód části obce je jednoznačný číselný identifikátor a je určován po vzniku části obce číselníkem. Je neměnný a je jedinečný v rámci České republiky. Je odvozen od kódu základní sídelní jednotky (pokud k části obce existuje ekvivalentní ZSJ) nebo je dán v samostatné číselné řadě v intervalu 40001-40009.

Základní sídelní jednotky

Základní sídelní jednotky jsou územní jednotky, které jsou skladebné (spolu se svými díly) jak do správní (obce), tak do technické (katastrální území), evidenční (části obcí) i sídelní struktury a z toho důvodu mají velký význam pro prostorovou identifikaci (jako základní číselník, z něhož se odvozují kódy dalších prostorových jednotek) a také při přípravě a vyhodnocování sčítání lidu.

ZSJ mají své územní vymezení, kterým beze zbytku vyplňují obce. ZSJ ve městech se nazývají urbanistickými obvody - kromě základních identifikátorů mají ještě pořadové číslo v rámci města a charakteristiku UO (podle převažujících urbanistických podmínek). ZSJ v hlavním městě jsou díly urbanistických obvodů (tzn. UO jsou zde větší). Mimo města se ZSJ nazývají sídelními lokalitami, územní vymezení pokrývající celé obce mají až od sčítání lidu v r. 2001. Sídelní lokality se mohou dělit na díly v případě, že zasahují do víc částí obce, tak aby bylo možné vysledovat vzájemné vztahy těchto prvků.

Název ZSJ je jedinečný pouze v rámci obce. Kód ZSJ je pětimístný (plus kontrolní znak), jedinečný v rámci České republiky. Správcem číselníku ZSJ je Český statistický úřad.

Adresní prvky - ulice a veřejné prostranství, objekt, adresa

Data, která umožňují vyhledávat a ověřovat adresy v celé ČR, jsou do aplikace přebírána z produktu ÚIR-ADR, poskytovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí. Data jsou pravidelně automatizovaně aktualizována.